PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sobotní večer byl přímo ideální čas vybízející k návštěvě nějaké té hudebné produkce. Pro obyvatele hlavního města byla nabídka rozšířená o performanci možná nejznámější polské metalové kapely. Legendární death metaloví matadoři VADER okupují pódia již dvacet let a během této doby stihli už mnohokrát obšťastnit i tuzemské fanoušky. Ti jim jejich důvěru vracejí měrou vrchovatou, což se projevilo opět velice slušně zaplněným oblíbeným klánovickým klubem Black pes. Severní sousedy na jejich českém a slovenské mini turné doprovázejí dvě domácí kapely. Rovnoměrně rozložené síly mezi Česko a Slovensko reprezentují Pražané UPRISE a bánskobystrická úderka PATHOLOGY STENCH. Oba Shindyho koně se předvedli v dobrém světle. První zaútočili nekompromisním grindem terrorizerovského střihu. Sestava, v jejíž řadách působí zkušení matadoři z kapel jako INTERVALLE BIZZARE, EXHALE či ALIENATION MENTAL, se do toho opřela vskutku ve velkém stylu. Pobíhající, poskakující a dle výrazu ve tváři pološílený vokalista Putti si pro sebe vymezil takřka celé pódium, což jeho souputníkům soustředícím se hlavně na kvalitu svého riffování nikterak nepřekáželo. UPRISE jsou hlavně o energii a nasazení a toho jsme si v jejich podání užili dosytosti. Pocta starým klasikům v novém znění se ukázal jako dobrý nápad, což ztvrdil i závěrečný cover S.O.D. Slováci z PATHOLOGY STENCH jsou trošku jiný šálek kávy. Jejich řádění nejlépe vystihuje osvědčená škatulka death/grind. Z hudebního hlediska lze jejich vystoupení vytýkat máloco. Vše je přesně tak, jak má být a pokud má s jejich muzikou někdo problém, těžko to v sobotu večer něco změnilo. Snad jen tradičně se u mě nesetkávají s pochopením Bárovy oplzlosti, i když tentokráte naštěstí bez manipulace se spodním prádlem.
Poláci si dávají načas, aby po zhruba padesátiminutové pauze a zároveň s deseti minutovým zpožděním oproti plánu zaznělo intro ke skladbě „Between Day And Night“ a v zápětí se na scéně objevili i toužebně očekávaní VADER. Ačkoliv začátek i několik další zastávek patřilo aktuální desce „Impressions In Blood“, zaznívá většina osvědčených kousků z nedávné i té dávnější minulosti. Prověřený playlist kapely tvoří kousky jako „Sothis“, „Reborn In Flames“, či snad největší koncertní hit – „Carnal“ z desky „Back To The Blind“ z roku 1997. VADER prostě mají kde brát, o tom není nejmenších pochyb a i když je aktuální turné hlavně na podporu nové desky, těžištěm setu musí být k velké radosti značně rozdivočených fanoušků hlavně starší skladby. Ani postupující léta, která jsou na vzhledu Petra Wiwczareka znát, však nic neubrala na nekompromisním přístupu jeho kapely. Metal až za hrob, ortodoxní antikřesťanská image a rétorika v textech a hlavně strhující koncertní nasazení. Tohle všechno dělá z VADER výbornou koncertní stálici, která, jak se zdá, nikdy nezklame. Podpořena navíc kvalitním zvukem, což se v klánovickém klubu stává příjemnou tradicí, nemohli nikoho, kdo prahnul po nefalšované a nepředstírané metalové smršti, zklamat. Připočtěme k tomu i zkušenou a v dobrém slova smyslu léty získanou rutinně kvalitní instrumentalitu. Poctu svým vzorům pak v rámci přídavku vzdávají prostřednictvím coveru „Raining Blood“, jehož autora snad ani nemusím jmenovat, který v prostoru pod pódiem způsobil snad největší šílenství. Zajímavý poznatek. Ač VADER sami disponují nepřeberným množstvím tutových koncertních válů, jejich věrné i přesto nejvíce zaujala předělávka jiné metalové legendy. Nic to však neměnilo na faktu, že death metal v podání VADER opět skvěle bavil. Tyhle chlápky může do starého železa házet opravdu jen blázen.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.